Generace Z, duševní zdraví a výzvy, kterým čelí

Ilustrační foto, zdroj Pexels.com
Ilustrační foto, zdroj Pexels.com

02/10/2025

Generace Z, kterou ohraničují roky narození od roku 1997 do roku 2012, bývá popisována různě. Jako naděje na zdravější a emocionálně stabilnější generaci i jako tzv. sněhové vločky, které trápí duševní potíže. Není to zdaleka tak jednoduché. Zatímco nejstarší zástupci generace Z jsou již dospělí a zakládají vlastní rodiny, těm nejmladším je letos 13 let. A právě kvůli těmto dospívajícím mladým lidem se v tomto článku podíváme na výzkum organizace UNICEF, která zjišťovala, jaký vliv má celosvětová situace a její výzvy na duševní zdraví generace Z. 

Proč se vlastně bavíme o generacích? Tato myšlenka vychází z díla sociologa Karla Mannheima Teorie generací. Podle něj spojuje lidi narozené ve stejném období a ve stejném sociokulturním prostoru stejná zkušenost. A to vede k podobnému způsobu myšlení a chování. V mainstreamu se tato myšlenka poněkud zvrhla a často teď slýcháme věci (a vtipy) jako: mileniálové jsou líní, boomeři nerozumí technologiím nebo, že generace Z neobstojí ve skutečném světě. Tyto stereotypy však nemají nic společného se sociologickým chápáním Teorie generací. Skutečně porozumět jednotlivým generacím nám naopak může pomoci dělat správné kroky a opatření na systémové úrovni.  

Čemu čelí generace Z? 

Zpráva UNICEF popisuje generaci Z jako hybatele změn. Zároveň ale upozorňuje, že právě duševní zdraví mladých lidí je teď nejvíce ohroženo globálními výzvami. Možná je překvapivé zjištění, že právě tato generace sleduje a konzumuje z dostupného obsahu nejvíce zpravodajství. Mají silný pocit zodpovědnosti za dění ve světě a budoucnost. A to si vybírá svou daň. Dle průzkumu až 6 z 10 zástupců generace Z pociťuje přetížení z událostí, ať už lokálních nebo celosvětových.  

Toto přetížení, které můžeme bez váhání nazvat “tíhou světa” má pak za přímý následek psychickou nepohodu. Ta vede k pocitům bezmoci a bezvýchodnosti. Zjednodušeně lze říct, že generace Z zažívá víc než kterákoliv jiná, už dospělá žijící generace, úzkost z budoucnosti společnosti i světa. Vnímají velkou odpovědnost a to, že by měli mít zásadní podíl na společenských změnách. Není se nejspíše čemu divit, když jde o celou generaci lidí, která vyrůstá, dospívá nebo prožívá ranou dospělost ve velmi turbulentní době.  

Síla, která hledá podporu 

Generace Z je velkou hybnou silou ve společnosti. Jedná se ale také o generaci lidí, kteří chtějí dbát na své duševní zdraví. Je to také první generace, která prožívá citlivá období mladého života v plně internetové době. Zahlcení informacemi je tedy právě pro tuto generaci typické. Nejde o to, že by tato generace byla méně odolná než jiné, ale potýká se se světem, s jakým se v jejich věku předchozí generace potýkat nemusely. Aby mohli být mladí lidé tou nadějí a silnými konateli společenských změn, potřebují náležitou podporu.  

Sami přitom jasně artikulují své potřeby: Přibližně 60 % GenZ uvádí, že by zaměstnavatelé měli hrát aktivní roli v pomoci mladým lidem zvládat stres a úzkost pramenící z globálních událostí. Zároveň polovina mladých vnímá, že zaměstnavatelé mají v této oblasti pozitivní vliv. Důležité také je, že 55 % GenZ považuje vlastní aktivity a kroky pro zvládání stresu a úzkosti za účinné. Uvítali by tedy školení a programy, které by je naučily ještě efektivnějším strategiím (např. meditace, pohyb, trávení času v přírodě a sociální kontakt, které sami označují za nejužitečnější). Jen 52 % respondentů ví, kde najít zdroje a pomoc pro podporu svého duševního zdraví a pohody. Mladí lidé proto potřebují mnohem jasnější, dostupnější a propagované informace o tom, kam se obrátit (ať už jde o terapeuty, krizové linky nebo digitální zdroje). 

Součástí problému i řešení 

Dále také mladí a dospívající lidé vnímají duševní zdraví jako kolektivní odpovědnost. Až 74 % respondentů věří, že by část odpovědnosti měly nést školy. Ty by mohly pomáhat zvládat dopady stresu a úzkosti vyvolané zprávami nebo událostmi ve světě. To znamená potřebu integrace duševního zdraví do vzdělávacího systému. A zapojit by se měli také již výše zmínění zaměstnavatelé.  

GenZ ale rozhodně nečeká a ani nechce, aby někdo problémy, se kterými se potýkají, někdo řešil za ně. Chtějí být sami součástí řešení a pomoci. Jedna třetina dotazovaných by chtěla sama aktivně pomáhat svým vrstevníkům zvládat dopady stresu a úzkosti.  

Pomocná ruka pro GenZ 

Dospívající a mladí dospělí z generace Z jsou silnou, nastupující generací. Ke světovým i lokálním problémům přistupují se silnou uvědomělostí, zajímají se a informují se. Právě to ale může vést k pocitům úzkosti nebo rozvoji dalších duševních potíží. Právě v tomto potřebuje generace Z podat pomocnou ruku. Ať už na úrovni systému nebo jednotlivců. Nemůžeme přehlížet či bagatelizovat jejich problémy či zájem o vlastní duševní zdraví. Budou to totiž právě oni, kteří budou tvořit a v mnoha případech už tvoří svět.  

Přečtěte si i další zajímavé články se sekce Výchova a péče nebo novinky Ze světa NRP.

Sdílejte s ostatními

Výchova a péče

Práce v hliněném poli®

mhk
Práce s hlínou

Vážně/nevážně o adopci: Koncoroční karamboly

Maminka Jája
Vážně/nevážně o adopci: Koncoroční karamboly

Máma na pátou: Kamarádi

Rodinná síť
Velké růžové srdíčko s textem "Jsem máma na pátou."

Vážně/nevážně o adopci: Jak začala naše jízda

Maminka Jája
Vážně/nevážně o adopci: Jak začala naše jízda

Odborníci: Dosažená úroveň vzdělání se v ČR často přenáší mezi generacemi

Rodinná síť
Odborníci: Dosažená úroveň vzdělání se v ČR často přenáší mezi generacemi

Máma na pátou: Laskavá důslednost

Rodinná síť
Velké růžové srdíčko s textem "Jsem máma na pátou."

Nevrle (nejen) o škole: Výběr školy/školky a pedagogická diagnostika

Admin
Nevrle (nejen) o škole: Výběr školy/školky a pedagogická diagnostika

Sharenting: podceňované riziko, část druhá 

Tereza Navrátilová
Sharenting: podceňované riziko, část druhá