Jak se dítě vyzná ve světě, kde každá generace uznává jiné hodnoty?

03/04/2025

„Mám se řídit tím, co mi říká babička, nebo tím, co dělá táta? Co vlastně platí?“ ptá se desetiletá Sofie. A přesně tahle otázka je dnes čím dál častější – obzvlášť u dětí, které vyrůstají v náhradních rodinách.

V krátkém videu se Zdeňkou Štefanidesovou, lektorkou a terapeutkou, která se mnoho let věnuje práci s dětmi, se dotýkáme tématu „generačních kořenů“ – tedy zásad, hodnot a pravidel, které si jednotlivé generace předávají. Jenže co když se tyto vzorce rozcházejí? A co když se v životě dítěte vystřídalo tolik dospělých, že se ocitne ve zmatku, kdo je vlastně autorita a čemu věřit?

Na začátku videa mluví Zdeňka o tzv. třípatrovém mozku – jednoduchém modelu, který používá při práci s dětmi. Pomáhá jim (i nám dospělým) pochopit, proč se někdy chovají jinak, než bychom čekali. Když je dítě zmatené nebo se necítí bezpečně, jeho mozek často nereaguje klidně a promyšleně, ale spíš instinktivně – útěkem, stažením se nebo výbuchem.

A právě zmatek v pravidlech a hodnotách, kdy každá generace říká něco jiného, v dítěti zvyšuje napětí. Nerozumí tomu, co je správné. A když chybí pocit jistoty, těžko může jednat v klidu a s důvěrou – jeho mozek zkrátka přepíná na režim přežití. Nechová se „nelogicky“ – jen se snaží zorientovat ve světě, kde pravidla často nedávají smysl.

Každý z jiného kopce

Zdeňka mluví o tom, že každý člověk mluví „ze svého kopce“. Tedy z místa, které je formované vlastní výchovou, zkušenostmi a tím, co v jeho rodině bylo považováno za správné. Prababička říkávala: „Je důležité mít rád své děti“ – a opravdu to i žila. Dnešní rodiče zase často kladou důraz na výkon, peníze nebo vzhled. A děti v tom plavou.

Zejména děti v náhradní rodinné péči přicházejí s vnitřním zmatkem. Mnohdy zažily rodiny, kde žádná pravidla nebyla. Nebo byla, ale nefungovala. Každý z dospělých jim říkal něco jiného. Někteří mluvili o lásce, ale nechovali se láskyplně. Jiní byli přísní, ale nepřítomní. V takovém prostředí se dítě učí, že pravidla jsou nejistá – a že jim možná vůbec nemá věřit.

Pevný žebřík, provazový žebřík, tyč a lano

Zdeňka ve videu používá krásné metafory – děti popisují životní jistoty pomocí obrazů žebříků. Některé vyrůstaly na pevném žebříku – mohly se držet, měly podporu. Jiné měly žebřík rozviklaný. A některé jako by se snažily vyšplhat po laně, nebo dokonce po holé tyči – bez opory, bez vedení.

Děti, které zažily chaos, přetížení, časté stěhování nebo zanedbávání, často nemají kapacitu „načíst“ nové zásady. Není to tím, že by nechtěly. Ale jejich energie je spotřebovaná na přežití. Je to jako by šplhaly do kopce a neměly čas dívat se okolo, co kdo říká a co se od nich očekává.

Co s tím můžeme udělat?

Děti potřebují zažít, že pravidla mohou být laskavá. Že autorita může být bezpečná. Že existuje něco, na co se dá spolehnout – a že to není výkon nebo trest, ale vztah.

Zdeňka ve videu nenabízí návody. Ale otevírá dveře k přemýšlení. O tom, odkud jdeme. Jaké „věty“ jsme jako děti slýchali. A co vlastně dnes dětem předáváme. Každý dospělý, který s dítětem žije, mluví ze svého kopce – a někdy může být užitečné podívat se dolů, kde dítě teprve začíná svůj výstup. Ne mu házet lana, ale sejít za ním, být tam s ním. A pomáhat mu budovat pevný žebřík, po kterém jednou samo vyšplhá.

  • Mgr. Zdenka Štefanidesová

    Zdenka Štefanidesová vystudovala Filozofickou fakultu UP v Olomouci (obory Bohemistika – Historie – Výtvarná výchova pro střední školy) a šestisemestrální studium Arteterapie na UK v Praze. Patnáct let pedagogicky působila v základním školství. V roce 2018 dokončila víceletý vzdělávací program „Specifika péče o děti v náhradní rodinné péči“ a u společnosti Dalet institut obhájila v roce 2021 pětiletý psychoterapeutický výcvik "Na řešení orientovaný přístup v poradenství a terapii". V roce 2021 zakončila výcvik u organizace ČOSIV a norského partnera kliniky Østbytunet s tématem "Podpora vzdělávání dětí s náročným chováním". V současné době spolupracuje s rodinami a školami v oblasti poradenství a terapie (zaměřuje se především na dětské klienty), lektoruje vzdělávání pěstounů, naplno se věnuje vzdělávání pedagogických a sociálních pracovníků i skupin rodičů. Je propagátorkou přístupu „Terapeutické učitelství“.

Sdílejte s ostatními

Výchova a péče

Nevrle (nejen) o škole – Vysoce citlivé děti: když jsou i ponožky problém a jak s tím nejlépe pracovat

Rodinná síť
Nevrle (nejen) o škole – Vysoce citlivé děti: když jsou i ponožky problém a jak s tím nejlépe pracovat

Máma na pátou: Sebevědomí

Rodinná síť
Velké růžové srdíčko s textem "Jsem máma na pátou."

Tip na knihu: Náhradka - Každé dítě by mělo vyrůstat doma

Rodinná síť
kniha Náhradka ilustrační foto

Vyšla nová kniha: Půjde to smazat, mami?

Rodinná síť
kniha Půjde to smazat, mami

Děti v náhradní rodinné péči: mozek, trauma a vztahová vazba

Rodinná síť
Děti v náhradní rodinné péči: mozek, trauma a vztahová vazba

Máma na pátou: Lítost

Rodinná síť
Velké růžové srdíčko s textem "Jsem máma na pátou."

Proč děti někdy odmítají bezpečné vztahy

Jiřina Maleňáková
Proč děti někdy odmítají bezpečné vztahy

Náhradní rodič není hrdina. Je to člověk.

Jiřina Maleňáková
Náhradní rodič není hrdina. Je to člověk.