Tento článek je výňatkem z analýzy zpracované Janou Barvíkovou a Pavlem Barešem v rámci Policy papers 2025. Svými policy papers nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky. Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA) je veřejnou výzkumnou institucí provádějící aplikovaný výzkum v oblasti práce, sociálních věcí a bezpečnosti práce na regionální, celostátní i mezinárodní úrovni. Vykonává rovněž konzultantskou činnost, organizuje konference a vydává odborné publikace.
Výzkum „Příčiny a souvislosti prvního umístění dětí mimo biologickou rodinu“ analyzoval údaje o 859 dětech, které byly poprvé umístěny mimo svou rodinu v první polovině roku 2023. Nejčastějším důvodem bylo zanedbávání péče, problémy rodiny v oblasti bydlení, zneužívání návykových látek osobami odpovědnými za výchovu a finanční problémy rodiny.
Příčiny umístění mimo rodinu
V průměru byly u dětí uváděny tři příčiny jejich umístění mimo rodinu, přičemž uvedené čtyři nejčastější se obvykle vyskytovaly pospolu. Růst počtu dětí mimo biologickou rodinu je z pohledu expertů důsledkem komplexní kombinace celospolečenských, individuálních a systémových faktorů. Pro snížení tohoto trendu je nutná koordinovaná reakce na všech úrovních. Od zlepšení dostupnosti bydlení a služeb přes zásadní změny v podpoře rodin v krizových situacích až po řešení vnitřních problémů a deficitů systému sociálně-právní ochrany dětí a OSPOD, sociálních služeb a opatrovnického soudnictví.
Výzkum „Názory mladých lidí, jejichž životní příběh zahrnuje i odebrání z rodiny“ sledoval zkušenosti dětí se systémem sociálně-právní ochrany a náhradní péčí. Ukázal, že dětem se mnohdy nedostane vysvětlení důvodů jejich umístění mimo rodinu. Z výzkumu dále vyplynulo, že zkušenosti dětí s náhradní péčí jsou rozmanité a že do zařízení jsou často umísťovány děti, které do nich nepatří. Pokud jsou společně umísťovány děti se závažnými výchovnými problémy a ty, které je nemají, děti z druhé skupiny se necítí bezpečně. Může u nich docházet k nežádoucímu přejímání nevhodného chování a patologií. Zkušenosti těchto mladých lidí se systémem ochrany práv dětí a náhradní péčí odrážely řadu výhrad a dilemat zastávaných experty.
Doporučení vyplývající z výzkumu:
Zajištění dostupnosti bydlení a sociálního bydlení:
Posílit nabídku dostupného bydlení, včetně sociálního, pro ohrožené rodiny a jednotlivce. Přijmout zákon, který se bude zaměřovat na sociální bydlení a systematické řešení bytové nouze a podpory bydlení.
Revize a sjednocení statistických údajů:
Revidovat způsob evidence údajů o dětech umístěných mimo rodinu. Sjednotit sledované parametry mezi resorty školství, práce a sociálních věcí a zdravotnictví a zajistit propojení a analýzu dat. To pomůže efektivněji plánovat a rozvíjet služby zaměřené na podporu ohrožených dětí a jejich rodin a předcházet jejich umístění mimo rodinu.
Zvýšení povědomí o potřebách ohrožených dětí:
Posilovat informovanost veřejnosti a politiků na všech úrovních o potřebách ohrožených dětí a jejich rodin. Prohlubovat zájem politiků o tuto problematiku prostřednictvím kampaní a seminářů, které podpoří jejich aktivní roli v této oblasti.
Podpora meziresortní spolupráce:
Podněcovat spolupráci mezi jednotlivými resorty a organizacemi na všech úrovních zaměřenou na vyjasnění rozdílných přístupů k problematice a sladění postupů. Podporovat diskusi o klíčových tématech, jako jsou zásahy do rodičovské odpovědnosti, právní zastoupení dětí v soudních řízeních a podmínky pro umístění dítěte mimo rodinu.
Stabilizace personální situace OSPOD:
Usilovat o stabilizaci a zajištění dostatečné kvality personálního obsazení OSPOD, aby mohly efektivně vykonávat svou roli.
Zajištění dostupnosti preventivních služeb:
Zajistit místní, časovou a finanční dostupnost kvalitních preventivních služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. Posílit kapacity a dostupnost služeb v souladu s potřebami cílových skupin, aby bylo možné včas zasáhnout a předejít problémům.
Rozšíření spektra sociálních služeb:
Posílit stávající nabídku služeb o doprovodné služby pro rodiče, kteří potřebují externí podporu při výchově dítěte. Tyto služby by měly dlouhodobě kompenzovat chybějící rodičovské kompetence a umožnit dítěti zůstat ve své rodině.
Včasná detekce ohrožených dětí:
Podporovat rozšíření depistážní činnosti jako nástroje prevence ohrožení dětí a zajištění včasné podpory pro rodiny. To znamená (znovu)zavést účinné systematické nástroje a interdisciplinární spolupráci mezi odborníky (OSPOD, sociální služby, zdravotnictví, školství, policie) k identifikaci rizikových rodin. Důležitá je včasná reakce s cílem poskytnout jim podporu (např. poradenství, krizové a jiné služby, pomoc při řešení finančních problémů). Monitorovat jejich situaci a v případě potřeby upravit opatření tak, aby bylo možné dětem včas pomoci. K tomu je nezbytné školení odborníků a osvěta veřejnosti o signálech ohrožení, jak je rozpoznat a oznámit. Sledování a vyhodnocování účinnosti depistážních metod napomůže efektivně chránit děti a zajišťovat pro ně včasnou pomoc.
Posílení aktivního soudního dohledu:
Zavést praxi aktivních soudních dohledů, kde budou ve spolupráci s OSPOD stanoveny jasné cíle, podmínky a důsledky pro nesplnění stanovených termínů.
Specializované opatrovnické senáty:
Podporovat vznik specializovaných opatrovnických senátů na soudech a zajistit vzdělávání soudců v tématech souvisejících s problematikou dětí umísťovaných mimo rodinu a sociálně-právní ochranou dětí.
Zavedení soudního sociálního pracovníka:
Podpořit zavedení pozice soudního sociálního pracovníka, který by byl součástí systému péče o ohrožené děti. To by mělo být realizováno novelizací vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.
Navyšování počtu kvalitních pěstounů:
Podporovat opatření, která zvýší počet kvalitních pěstounů a zlepší podmínky pro jejich výkon (např. posilování veřejného povědomí o pěstounské péči a její důležitosti). Vytvoření veřejné kampaně vyzdvihující příklady úspěšných pěstounů a jejich pozitivní vliv na děti. Zajištění kvalitního výběru a přípravy pěstounů; pravidelná podpora, mentoring a supervize pěstounů; přístup k psychologické a jiné pomoci pro pěstouny i děti, pokud se vyskytnou problémy).
Důkladné prošetřování situace dítěte před jeho umístěním mimo rodinu:
Zajistit důkladné prošetření situace dítěte před jeho umístěním do zařízení. Zamezit společnému umísťování dětí s vážnými výchovnými problémy s dětmi, které tyto problémy nemají, a zřídit specializované zařízení pro děti s extrémními poruchami chování.
Prevence špatného zacházení v zařízeních náhradní péče:
Posílit kontrolní mechanismy, aby se předešlo neprofesionálnímu a nevhodnému zacházení s dětmi v zařízeních náhradní péče. Jakékoli špatné zacházení s dětmi považovat za nepřípustné a důsledně jej řešit.
Příprava dětí v ústavní péči na samostatný život:
Zajišťovat kvalitní přípravu dětí v ústavní péči na samostatný život, včetně rozvoje jejich praktických a sociálních dovedností a finanční gramotnosti.
Podpora pracovních zkušeností mladých lidí v náhradní péči:
Posílit podporu prvních kroků dospívajících v zařízeních náhradní péče na pracovním trhu (brigády), motivovat je k nim revizí právní úpravy příslušných zákonných ustanovení (či jejich výkladu) ohledně povinnosti přispívat na úhradu péče v dětském domově z příjmů z brigád (§ 29 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů). Povinnost přispívat dětskému domovu na úhradu péče z odměn z brigád by měla být zrušena, neboť dospívající v jejich vykonávání demotivuje. Je tak na překážku získávání jejich prvních pracovních zkušeností.
Přečtěte si celý výzkum zde nebo načerpejte inspiraci a informace v článcích ze světa náhradní rodinné péče.
