Zprostředkování náhradní rodinné péče (NRP) není snadná disciplína. Celý proces se skládá z mnoha nezbytných kroků, které v ideálním případě vedou k vytvoření nové, spokojené rodiny. Někdy se ale najít vhodnou rodinu nepodaří, něco se pokazí v průběhu procesu nebo se náhradní rodina rozpadne. Co potom? Pro takové případy vznikla metodika Ministerstva práce a sociálních věcí Revizní setkání u neúspěšně zprostředkované náhradní rodinné péče a předčasně ukončené náhradní rodinné péče před 18. rokem věku dítěte. Autorkami jsou Johana Mertová a Bohuslava Janků.
“Pokud je dítě vystavené neúspěšnému seznamování se zájemcem o NRP, které může být i opakované, či pokud dojde k předčasnému ukončení pobytu dítěte v náhradní rodině, dochází k opětovné ztrátě jeho důvěry v dospělé i v samo sebe a nezřídka může být dítě danou situací traumatizováno. Úkolem sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) je však tato rizika minimalizovat,” říkají v úvodním slovu k metodice autorky.
Co je to revizní setkání a jaké má cíle?
Revizní setkání je odborně vedený nástroj. Jeho cílem je zpětně reflektovat pracovní postupy v případech zprostředkování náhradní rodinné péče, které skončily neúspěšně nebo byly předčasně ukončeny. Nejde o hledání viníka ani řešení aktuálních potřeb dítěte či zájemce. Jde o společné hledání cest, jak do budoucna předcházet podobným selháním. Setkání probíhá pod vedením facilitátora, má jasnou strukturu a zaměřuje se na výměnu informací, nastavení funkčnější spolupráce a ochranu nejlepšího zájmu dítěte.
Svolání revizního setkání se doporučuje v časovém rozmezí od jednoho měsíce do jednoho roku po ukončení kontaktu dítěte a zájemce nebo po předčasném ukončení NRP. V některých případech, například po dvou letech nebo u specifických situací, je možné setkání svolat i později. Vždy je však třeba pečlivě zhodnotit jeho přínos. Revizní setkání je určeno především pro případy, kdy došlo k přímému kontaktu dítěte se zájemcem, který poté od svého záměru odstoupil, nebo kdy byla péče o dítě ukončena během prvních dvou let po jeho svěření do rodiny.
Čemu mohou pomoci data?
Předčasné ukončení náhradní rodinné péče (NRP) je závažná situace, která má dopad především na děti. Aby bylo možné nastavit lepší preventivní opatření, systém potřebuje přesná data. Jedním z doporučení je proto zavedení pomocné evidence na krajských úřadech. Ta by sledovala případy, kdy došlo k ukončení seznamování zájemce s dítětem po vydání oficiálního oznámení o vhodnosti stát se náhradním rodičem. Tato data nejsou součástí běžného statistického výkazu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Přesto mohou zásadně přispět k pochopení rozsahu neúspěšně zprostředkovaných případů.
Důležitým krokem je také zlepšení spolupráce mezi krajskými úřady. Zejména v případech, kdy dítě prochází procesem NRP v jiném kraji, než kde bylo původně evidováno. Bez zpětných informací o výsledku péče zůstává systém slepý. Odborníci proto doporučují úpravu statistických výkazů MPSV tak, aby rozlišovaly mezi různými typy pěstounské péče a zahrnovaly i osvojení. Zprávy z revizních setkání by mohly být anonymizovaně zasílány MPSV, které by z nich čerpalo pro systémové změny. A konečně, strukturovaný formát revizních setkání by mohl být inspirací i pro další oblasti sociálně-právní ochrany dětí, kde je ohrožen jejich zájem a bezpečí.
Hledejme černou skříňku
Metodika k reviznímu setkání není jen teoretickou studií, která nabádá úřady a odborníky k činnosti. Je to materiál, který lze rovnou uplatnit v praxi. Cílem je zlepšit procesy umisťování dětí do náhradní rodinné péče. A díky datům pochopit jevy, které se mohou v tomto procesu objevit. Důležité také je odhalit a odstranit chyby, které neznamenají jen systémový nedostatek, ale mají přímý vliv na životy dětí.
“Při železničním či leteckém neštěstí je standardem, že dochází k zpětné revizi pracovních postupů. U předčasně ukončené NRP sice většinou nikdo o život nepřijde, ale dopady na život dětí mohou být rovněž katastrofální.” (Mertová, Janků; 2019)
