Dotazníku zjišťujícího potřeby náhradních rodin se zúčastnilo 41 % oslovených náhradních rodin, kterým byl dotazník zaslán e-mailem. Odpovídaly rodiny ze všech krajů České republiky a zastoupeny jsou všechny formy náhradních rodin i jejich kombinace (vyjma osvojitelských rodin). Nejvíce se u nás vyskytují náhradní rodiny s jedním nezletilým dítětem, rodiny se dvěma dětmi tvoří zhruba čtvrtinu a zbývající čtvrtina jsou rodiny se třemi a více dětmi.
Jak náročná je náhradní rodinná péče?
Více než polovina rodin odpověděla, že péče není ani náročná, ani snadná. Tyto odpovědi závisely na několika faktorech: Jako snadnou označovaly péči častěji rodiny, které pečují méně než jeden rok. Dále také náhradní rodiny, ve kterých pečují příbuzní či blízcí dítěte. Jako náročnou ji pak hodnotí rodiny, které pečují více let a rodiny, které kombinují různé formy péče.
Je dostupná podpora?
Většina rodičů hodnotí dostupnost podpory jako dobrou, jde o 65 % rodin. Nejnižší spokojenost s dostupností podpory hlásily rodiny ze Středočeského kraje a z Prahy. Byly to také rodiny, které kombinují různé formy náhradní rodinné péče. Nejspokojenější rodiny s dostupností podpory byly ty, které pečují o příbuzné či blízké dítě. Dále zprostředkované pěstounské rodiny a přechodní pěstouni.
Co se týká konkrétních představ o podpoře, náhradní rodiny se v bodech shodují, i když se mění pořadí priorit těchto potřeb, a to většinou v závislosti na kraji. Nejvíce by rodiny uvítaly slevy a výhody, lepší finanční odměnu pro pěstouny. Dále zaznívala potřeba dostupné zdravotní péče, jako je zubař nebo psychiatr. Dále se jedná o odborné služby, jako je psycholog, terapeut, oblast vzdělávání a komunikace se školou, sociálně-právní poradenství a podobně. Jako další formu vítané podpory uváděly náhradní rodiny podporu dětí při odchodu z náhradní rodiny, vzdělávání v oblasti práce s traumatizovanými dětmi či digitální gramotnosti. Náhradní rodiny by také uvítaly podporu při kontaktu a komunikaci s biologickými rodiči a příbuznými dítěte. V neposlední řadě by pak ocenily finanční poradenství, například v oblasti dluhů nebo finanční gramotnosti.
Jak situaci řešit?
Dotazníkové šetření nebylo zdaleka jen o nedostatcích a nenaplněných potřebách náhradních rodin. Ony samy totiž nabídly i řešení. Do možnosti popsat návrh řešení konkrétního systémového problému se zapojilo 1 300 rodin a jejich odpovědi si můžete přečíst v tabulce v původní zprávě organizace Buď IN pěstoun zde.
S připomínkami a podněty nadále pracuje odbor rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování Ministerstva práce a sociálních věcí. S výstupy dotazníku byl seznámen také ministr práce a sociálních věcí, pan Marian Jurečka. Některé návrhy řešení jsou předmětem dalších odborných diskusí a budou zohledňovány při plánování změn v oblasti náhradní rodinné péče.
uvádí na závěr práce její autorský tým
Hlas náhradních rodin v Česku má váhu
Názory a potřeby náhradních rodin jsou velmi zásadní pro plánování kroků, které by jim měly usnadnit život. Náhradní rodiny totiž poskytují milující a stabilní domovy dětem, které by bez nich vyrůstaly v ústavní péči nebo nevyhovujících podmínkách.
Měřítkem vyspělosti společnosti je to, jak společnost zachází se svými nejslabšími členy.
Neale Donald Walsch
Dnes nejzranitelnější členové společnosti jsou ale zároveň její jedinou budoucností a investice do jejich zázemí a podpory teď se v budoucnosti vrátí celé společnosti.
Více témat ze světa náhradní rodinné péče si můžete přečíst na našem webu.
