Osvojitelé si například procházejí traumaty způsobenými neplodností, ztrátou biologických dětí či přijetím dítěte ze dne na den a hledají cesty, jak být dobrým náhradním rodičem. Bylo by pro ně tedy velmi přínosné, kdyby tu pro ně byl někdo, kdo pochopí, jak se lidé v těchto situacích cítí a co konkrétně potřebují, jak jsou zranitelní, křehcí, co vnímají, proč se snaží tvářit co nejvíce jako běžná rodina a proč se bojí selhání.
Odborník – např. sociální pracovník, který to sám nezažil, dokáže vnímat těžkost těchto témat, ale stále je velmi vzdálený tomu, chápat skutečné prožívání těchto rodin. Peer konzultant v podobě zkušeného náhradního rodiče může v tomto případě fungovat navíc ještě jako naděje, že i jejich příběh může dopadnout dobře. Díky tomu může být peer i jakousi inspirací. Sdílí zkušenosti, do jakých životních situací se sám dostal a jak tyto těžké životní situace překonal. Je „jedním z nich“, může sdílet i své obavy.
Peer konzultant je člověk s vlastní zkušeností v náhradním rodičovství. Reflexi vlastní zkušenosti používá k podpoře dalších náhradních rodin. V první řadě jde o sdílení osobního příběhu a zkušeností s osvojením.
Peer spolupracuje v rámci otevřené komunikace. Sdílí své zkušenosti se všemi tématy náhradního rodičovství, včetně těch náročných, což osvojitelům může pomoci při náhledu a řešení svých vlastních situací.
A kde mohou osvojitelé takové peer konzultanty hledat? Některé neziskové organizace, které nabízejí podporu a pomoc náhradním rodinám, je nově nabízejí jako další ze svých služeb. Například organizace Routa, Dobrá rodina a další.
