Metodika, kterou MPSV nechalo zpracovat pro zřizovatele dětských skupin, cílí na péči o děti se specifickými potřebami. Vedle dětí, které trpí například zrakovým či sluchovým postižením, autismem či vývojovou dysfázií, je zvláštní pozornost věnována i dětem vyrůstajícím v náhradní rodinné péči.
Kapitolu, která nese název „Dítě v náhradní rodinné péči“, zpracovala dětská terapeutka Eliška Kotrbatá, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje. Ve své části nejprve definuje termín „náhradní rodinná péče“, jejíž formy nemusejí být každému pečujícímu známy. Dále seznamuje čtenáře s tím, že tyto děti, ač nemají žádnou diagnózu, často mají specifické potřeby. V následující části informuje o možných projevech, se kterými se pečující mohou setkat, a přidává doporučení, jak se k takovému dítěti chovat či čeho se rozhodně vyvarovat.
Tato praktická doporoučení jsou přehledně vypsána v krátkých bodech a nezatěžují čtenáře zbytečnými podrobnostmi. Zaměstnanci dětských skupin tak získali studijní materiál, který zde dlouho chyběl. Vzhledem k jeho formě i obsahu je možné použít jej v případě potřeby i pro mateřské školy. Na stránkách MPSV zůstává vyvěšen, proto je možné upozornit na něj pedagogy, kteří pracují s dětmi v náhradní rodinné péči. Stáhnout či vytisknout si jej můžete ZDE. Zmíněnou kapitolu naleznete na stránkách 68-70.
Dokument MPSV byl v roce 2024 aktualizován a tento upravený dokument naleznete ZDE.
