Mezinárodní adopce (osvojení) nastává, když se pro dítě v České republice nedaří najít vhodnou náhradní rodinu. V takovém případě může ÚMPOD (Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí) zprostředkovat jeho osvojení rodinou v jiné zemi — pokud oba státy jsou smluvními stranami Haagské úmluvy o ochraně dětí při mezinárodním osvojení.
Jakých dětí se mezinárodní adopce týká?
Velmi zjednodušeně jde o děti, o které není v Česku velký zájem. Obecně jde o sourozenecké skupiny, větší děti, děti jiného než bílého etnika a podobně. Pro zahraniční zájemce o přijetí dítěte do péče často tyto faktory nehrají tak velkou roli jako pro české žadatele. Například v zahraničí neexistuje dělení dětí dle etnického původu. Tento přístup je totiž poměrně problematický – není to totiž atribut, který můžeme exaktně určit a způsobená chyba může pak pro dítě znamenat “špatné zaškatulkování” a obtížnější hledání rodiny. Do procesu mezinárodní adopce by měly být zařazovány děti, které jsou umístěny v ústavní péči, a kterým se více než 6 měsíců nedaří najít vhodné pěstouny či osvojitele.
Statistika ukazuje, že až více než 600 českých dětí bylo díky ÚMPOD umístěno do zahraničí od roku 2000. Adopce jsou většinou úspěšné — neúspěšnost je přibližně jen 1 %. A to díky velmi pečlivému výběru adoptivních žadatelů.
Kam míří české děti?
Podle statistik ÚMPOD za roky 2019–2023 zprostředkoval úřad 94 mezinárodních adopcí z Česka. Nejčastěji děti míří do těchto zemí:
- Itálie: 15 dětí
- Španělsko: 15
- Německo: 13
- Island: 13
- Švédsko: 11
- Dánsko: 10
A co Češi? Chtějí přijímat děti ze zahraničí?
V Česku není příliš velký zájem o adopce dětí z jiných států. Podle údajů ÚMPOD zprostředkoval tento úřad jen dvě takové adopce za poslední dobu. Šlo o jedno dítě z Indie v roce 2020 a jedno z Vietnamu v roce 2021. V souvislosti s válkou na Ukrajině však Češi projevili velkou míru solidarity a našlo se několik zájemců o osvojení dětí právě z Ukrajiny. Tyto mezinárodní adopce však ÚMPOD nedoporučuje, protože by mohly být v rozporu s Haagskou úmluvou a ochranou dětí během válečných situacích.
Víc na toto téma si můžete přečíst zde.
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení z roku 1993 je klíčový mezinárodní dokument, který chrání děti před nelegálními adopcemi a obchodováním. Zavádí přísná pravidla pro přeshraniční osvojení a stanoví, že mezinárodní adopce přichází v úvahu až poté, co selžou možnosti péče v zemi původu dítěte. Česká republika úmluvu ratifikovala v roce 2000 a jejím naplňováním je pověřen ÚMPOD. Úmluva zajišťuje, že adopce probíhají bezpečně, transparentně a v nejlepším zájmu dítěte.
Zmizí české děti z našeho zorného pole?
Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí také sleduje, jak se dětem v nových rodinách daří. ÚMPOD pečlivě sleduje, jak se děti adaptovaly na nové prostředí, jak se sžívají s novou rodinou, jazykem, kulturou… A to až do jejich 18 let (narozdíl od domácí adopce). Díky tomu monitoruje nejen blaho dítěte, ale úřad tak získává i cenná data a informace o úspěšnosti celého procesu.
Zajímají vás novinky, hledáte informace nebo inspiraci? Přečtěte si více článků v rubrice Ze světa náhradní rodinné péče
