Ve světě existují země, které navzdory složitému historickému či ekonomickému vývoji dokázaly změnit přístup k dětem vyrůstajícím mimo biologickou rodinu. A co víc, některé z nich jsou dnes příkladem dobré praxe pro ostatní. Mluvíme o Rwandě a Moldavsku – státech, které se dokázaly vymanit ze systému ústavní péče a staví na podpoře rodiny, komunity a pěstounství.
Rwanda: Sirotčinec? Brzy pojem minulosti
Rwanda má za sebou těžkou historii, přesto dnes směřuje k výjimečnému cíli – stát se do roku 2026 první zemí v Africe bez dětských domovů. V rámci státní strategie a ve spolupráci s organizací Hope and Homes for Children vytvořila systém pěstounské péče pod názvem „Guardian Angels“ (Strážní andělé).
Místo sirotčinců vznikají rodinná zázemí pro děti, která poskytují stabilitu, blízký vztah a individuální pozornost. Komunita je aktivně zapojována do péče o děti a stát zajišťuje školení a finanční podporu pěstounům. Výsledek? Děti, které dříve žily v anonymním prostředí ústavů, dnes nacházejí své místo v rodinách.
Moldavsko: Velký skok k rodinné péči
V roce 2006 bylo v Moldavsku více než 12 000 dětí umístěno v ústavní péči. Do dnešního dne se toto číslo snížilo na méně než 500. Země se rozhodla pro zásadní reformu systému péče o děti. A uspěla! Klíčem byla decentralizace, budování regionálních týmů, podpora náhradních rodin a důsledná práce s biologickými rodiči, kteří dostávali šanci děti znovu přijmout.
Díky systematické práci v terénu a zapojení komunity se Moldavsku podařilo vytvořit síť, která podporuje děti v návratu do rodiny – ať už původní, nebo náhradní. Významnou roli v tom hrály i mezinárodní organizace, které poskytly know-how a podporu při rušení ústavů.
Jak se daří Česku?
Česká republika na tom není nejhůř, ale ani nejlépe. Posledním významným krokem stran ústavní péče je zrušení tzv. kojeneckých ústavů, kam jsou umisťovány děti do tří let věku. Tato na první pohled pozitivní zpráva má však i svá úskalí, jako je nedostatek přechodných i dlouhodobých pěstounů. Jednoznačně pozitivní ale je, že i v zemích, které nemají extenzivní zdroje, se daří dělat velké systémové změny. A je jasné, že mnoho záleží také na komunitě a podpoře pěstounství.
O stavu náhradní rodinné péče v České republice si více můžete poslechnout ve videpodcastu Selftalk. s ředitelem doprovázející organizace Dobrá rodina, Zdeňkem Soudným.
Přečtěte si i více zajímavých článků ze světa náhradní rodinné péče na našem webu.
