Novojičínský soud považuje příjmení za důležitou součást identity dítěte, které se může chtít jmenovat stejně jako rodina, v níž vyrůstá.
„Příjmení je obecně vnímáno jako prvek náležitosti k určité rodině. (…) Děti stojí o to být i formálně identifikovány jako příslušníci rodiny, v níž žijí, nicméně zákon o matrikách jim to aktuálně znemožňuje,“ stojí v návrhu.
Plošný zákaz
Zákon, který změny příjmení dětí plošně zakazuje zase argumentuje tím, že pěstounská péče a poručnictví jsou ve své podstatě přechodnými institucemi a tím pádem by byla změna příjmení v rozporu s tímto nastavením. I když s přechodností lze “na papíře” souhlasit, realita je jiná. Mnoho dětí vyrůstá u svých pěstounů či poručníků a jejich situace je trvalá. Také novojičínský soud poukazuje na trvalé sociální vztahy mezi dětmi a jejich opatrovníky.
„Dítě v řadě případů žije v trvalém společenství osob vystupujících a jednajících jako rodina při současném vytváření silných psychických a sociálních rodinných vazeb,“ argumentuje okresní soud.
Praxe přináší otázky
Podnět pro vznesení přezkoumání nového zákona přichází jak jinak než z praxe. Okresní soud v Novém Jičíně totiž projednává případ muže, který je od roku 2017 poručníkem chlapce, který nemá v rodném listě zapsaného otce a jeho matce soud odebral rodičovskou odpovědnost. Chlapec sám ve svých 13 letech vyjádřil přání převzít pěstounovo příjmení, což podpořil i psycholog. Zákon to ale neumožňuje, proto se okresní soud obrátil na ústavní soudce.
„Ad absurdum může vzniknout situace, kdy rodiče, dítě i pěstouni či poručník souhlasí s tím, aby došlo ke změně příjmení nezletilého dítěte, nicméně tuto změnu nebude možné z důvodu zákonného zákazu provést,“ zdůraznil okresní soud.
Jestli se rozhodování o změně příjmení vrátí k modelu individuálního posouzení nebo budou soudy dál vymáhat nový zákon, rozhodne plénum ústavních soudců a soudkyň.
Zajímá vás víc novinek v oblasti legislativy a náhradní rodinné péče? Přečtěte si zajímavé články ze světa náhradní rodinné péče.
