Petr Tureček: Sexuální chování

Ilustrační foto, zdroj Pexels.com
Ilustrační foto, zdroj Pexels.com

07/03/2024

Mgr. Petr Tureček, Ph.D. je biolog, který pomocí vědeckých metod zkoumá, do jaké míry je člověk determinován genetikou a do jaké jde o společenský vliv. V sérii článků pro organizaci Dobrá rodina vysvětluje z tohoto pohledu jevy, jako jsou: vliv prostředí, trauma, etnicita, sexuální chování, fyzický vzhled, inteligence, imunita, duševní onemocnění, sklon k závislostem a geny a náhradní rodinná péče. Všechny tyto texty si můžete přečíst na webu Rodinná síť v sekci Výchova a péče.

Jak je to se sklonem k promiskuitnímu chování nebo brzkému zahájení pohlavního života?

Z výzkumů u dvojčat se dá soudit, že je to dáno v první řadě výchovou, kterou mají oba typy dvojčat společnou, ale třeba také volbou školy nebo dětským kolektivem, do kterého jedinec zapadne, a náhodami, které nejsou společné oběma sourozencům.

Na výzkum těchto vlastností je ve srovnání s výzkumem duševních poruch věnováno podstatně méně prostředků, takže nemáme tak přesné odhady, přesto se o tom snad něco říci dá. Faktory dané výchovou, ale třeba také volbou školy nebo dětským kolektivem, do kterého jedinec zapadne, budou zodpovědné za 39 % variability. Za zbývajících 33 % budou zodpovědné zbývající náhody, které nejsou společné oběma sourozencům.

Je pak otázka, kde vezmeme nějaký odhad incidence v populaci – co přesně tu považujeme za problém? Můžeme například říct, že problém pro nás představuje, pokud začne náš potomek pohlavně žít před patnáctým rokem života. Na internetu jsem našel údaj, že před 15. rokem života má sex asi 10 % české populace. Pokud tedy pracujeme s údaji dědivost = 28 % a incidence problému = 10 %, dojdeme k tomuto odhadu:

S obecnou promiskuitou je to asi ještě složitější, ale v jedné práci jsem četl, že 92 % genů, co se zdají být zodpovědné za rozdíly v promiskuitě, jsou vlastně geny spojené s nižší schopností sebekontroly. To dává smysl, spontánnější lidé se asi častěji vrhají do vztahů po hlavě. Navíc u fenoménu sebekontroly máme i poměrně dobrou představu, jak vypadá její neurální původ – jedná se o provazce nervových vláken, která vedou z prefrontálního kortexu do jiných, evolučně starších, emocionálnějších částí mozku. Jistě, síla těchto drah není ovlivněna jen geneticky, ale částečně na ni geny nebo interakce mezi nimi vliv mít mohou.

Sebekontrola vykazuje dědivost asi 60 %, nemáme mnoho důvodů předpokládat, že spontaneita specifická pro promiskuitní chování bude mít dědivost významně jinou. V úvahu je ale potřeba vzít i to, že vliv mohou mít geny pro fyzickou atraktivitu, které logicky ovlivňují množství příležitostí k promiskuitě, které člověk dostane. A kam se obrátit pro frekvenci znaku, který sledujeme? Napadá mě podívat se na frekvenci nevěry, už proto, že je to v porovnání s jinými znaky, co jsme zatím sledovali, mnohem častější jev. Přibližně 37 % Čechů bylo podle průzkumu agentury STEM/MARK údajně někdy ve vztahu nebo v manželství nevěrných. Vychází to tedy takto:

Konečně se od sebe alespoň trochu odlepila hodnota pro náhodného kolemjdoucího a člověka, jehož rodič nikdy nevykazoval promiskuitní chování. Tady alespoň člověk s promiskuitním jednovaječným dvojčetem přelezl hranici padesáti procent, ale je tomu spíše díky už původně vysoké incidenci vztahového podvádění než kvůli samotné šedesátiprocentní dědičnosti.

Dnes se může jevit promiskuita jako negativní jev. Je však možné, že za dvacet let může být promiskuita žádaným, a ne nějak stigmatizovaným znakem. Člověk, který nebude schopen ztratit nad sebou kontrolu a který se bude stydět, bude ve společnosti dost možná znevýhodněn.

Úvodní článek a slovníček odborných pojmů najdete ZDE.
Nenechte si ujít všechny články ze série o genech s Petrem Turečkem!

Zdroj: převzato z blogu organizace Dobrá rodina.

  • Mgr. Petr Tureček, Ph.D.

    Mgr. Petr Tureček, Ph.D. vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V první řadě se zabývá evolucí kultury. Prostřednictvím matematického modelování zkoumá, jaký dopad mají odlišnosti mezi genetickým a sociálním přenosem na procesy adaptace a divergence v příslušných doménách. Jeho další zájmy jsou poměrně široké. Patří mezi ně evoluce mimetismu (podobnosti mezi dvěma blíže nepříbuznými živočišnými druhy, tzv. mimikry), pohlavní výběr nebo dopad prarodičů na rození a přežívání vnoučat.

    Zobrazit příspěvky
  • Mgr. Petr Tureček, Ph.D.

    Mgr. Petr Tureček, Ph.D. vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V první řadě se zabývá evolucí kultury. Prostřednictvím matematického modelování zkoumá, jaký dopad mají odlišnosti mezi genetickým a sociálním přenosem na procesy adaptace a divergence v příslušných doménách. Jeho další zájmy jsou poměrně široké. Patří mezi ně evoluce mimetismu (podobnosti mezi dvěma blíže nepříbuznými živočišnými druhy, tzv. mimikry), pohlavní výběr nebo dopad prarodičů na rození a přežívání vnoučat.

    Zobrazit příspěvky

Sdílejte s ostatními

Výchova a péče

Nevrle (nejen) o škole - Sebevědomí u dětí: jak ho budovat, jak (ne)chválit a co dělat, když se dítě vzdává

Rodinná síť
Nevrle (nejen) o škole – Sebevědomí u dětí: jak ho budovat, jak (ne)chválit a co dělat, když se dítě vzdává

Léčivé hraní: hra se zpětnou vazbou (pro děti 0–2 roky)

PhDr. Klára Šleglová
Léčivé hraní: hra se zpětnou vazbou (pro děti 0–2 roky)

Jak chválit děti v náhradní rodinné péči

Jiřina Maleňáková
Jak chválit děti v náhradní rodinné péči

Máma na pátou odpovídá: Kapitola říjnová

Rodinná síť
Velké růžové srdíčko s textem "Jsem máma na pátou."

Tahák na usínání: Jak zklidnit dítě před spaním bez bojů o ovladač

Zuzana Štěrbová
Tahák na usínání: Jak zklidnit dítě před spaním bez bojů o ovladač

Léčivé hraní: symbolická hra (pro děti 0–2 roky)

PhDr. Klára Šleglová
Léčivé hraní: symbolická hra (pro děti 0–2 roky)

Sdílení hraním: O společném hraní dětí a dospělých. 4. Moudrost: „Hra je můj život!“

Mgr. Martin Ledvinka
soukromý archiv Martina Ledvinky

Podzimní poslech: Znáte tyto podcasty?

Tereza Navrátilová
Podzimní poslech: Znáte tyto podcasty?