Traumata si děti často nepamatují, jejich tělo ale ano. Jak se rané trauma projevuje? Co k němu nejčastěji vede a jak se léčí? Jak zajistit dítěti bezpečný vztah? Poslechněte si Houpačky rádia Wave.
Tento článek spolu s podcastem vznikl v rámci pořadu Houpačky rádia Wave, jako součást tvorby Českého rozhlasu. Autorkou tohoto i dalších podcastů je Michaela Sladká. Další podcasty o výchově si můžete poslechnout také zde.
„Rané trauma si děti často nepamatují, ostatně mohlo k němu dojít už v době, kdy byly u matky v břiše. Ale kdo si trauma pamatuje, je jejich tělo,“ vysvětluje Jindra Šalátová. „Děti pak mají různé projevy, které nemusejí okolí dávat na první pohled smysl nebo někdy bývají označovány jako zlobení. Nebo žádné projevy nejsou, protože dítě trauma nepustí ven a může to být klidně takové to hodné dítě, které je ale ve skutečnosti velice těžce traumatizováno.“
„Traumatizovanému dítěti se dá pomoci různými způsoby. Základ je ale bezpečný vztah s nějakým dospělým. Když se všechno podaří, negativní zkušenost z dětství se dá přepsat. Pokud zažiju jako malá něco ošklivého, neznamená to automaticky, že se to se mnou potáhne do dospělosti já budu to samé páchat na svých dětech. Pokud na tom budeme pracovat,“ dodává Jindra Šalátová.
„Rodiče nebo náhradní rodiče učíme, jak takový bezpečný vztah vypadá. Proč se dítě chová tak, jak se chová. Aby tyhle projevy nebyly provažovány za zlobení, aby dítě za ně rodiče netrestali nebo nebili,“ pokračuje. „Dítě se prostě nesmí doma bát.“
I dramatický rozchod rodičů může způsobit trauma. Poslechněte si rozhovor s ředitelkou SOS dětské vesničky Jindrou Šalátovou.
Více podcastů si můžete poslechnout i na našem webu.
